Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 22 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Bayreuthské hudební slavnosti v době nacistického Německa
Kapsová, Anna ; Lizcová, Zuzana (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Tématem bakalářské práce jsou Bayreuthské hudební slavnosti v době nacistického Německa. Jedná se o významný hudební a divadelní festival spojený především s osobností německého hudebního skladatele Richarda Wagnera, který jej založil. Tento skladatel bývá často spojován s nacistickou ideologií, a to z vícero důvodů, které budou podrobněji pojednány v teoretické části práce, která se věnuje také problematice nacistické propagandy v médiích a propagandě ve spojitosti s hudbou. Po jmenování Adolfa Hitlera německým kancléřem a nástupu nacismu k moci byly Bayreuthské hudební slavnosti podobně jako další kulturní události podřízeny nacistické kontrole a využívány jako politický nástroj k propagandě. Jejich fungování tak bylo v této době i následně během druhé světové války významně ovlivněno. Praktická část práce se zaměřuje především na průběh a podobu Bayreuthských hudebních slavností mezi lety 1933 a 1945 a také na participaci Adolfa Hitlera na slavnostech mimo jiné se zřetelem na jeho politické proslovy, pořádání recepcí pro umělce, uctívání zesnulého skladatele Richarda Wagnera či financování festivalu. Zmíněné jsou také jeho osobní vztahy s rodinou Wagnerů a Bayreuthské hudební slavnosti v souvislosti s tiskem.
Politický život Výmarské republiky 1932-1933 očima československého tisku
Juranka, Lukáš ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu vybraného československého stranického tisku a skrze něj i postoje československých politických stran z různých konců politického spektra k zahraniční i vnitřní politice vládních představitelů Německa a vůbec k událostem odehrávajících se na politické scéně Výmarské republiky na sklonku její existence, v období od ledna 1932 do převzetí moci nacisty v lednu 1933. Stěžejním bodem práce je analýza a interpretace mediální reflexe politických událostí v Německu a politických kroků kabinetů Heinricha Brüninga, Franze von Papena a Kurta von Schleichera v době krize, ve které se naplno projevila nestabilita výmarského politického systému, jež nakonec vedla ke zhroucení parlamentní demokracie a vzestupu nacismu v meziválečném Německu. Pozornost bude věnována i reflexi parlamentních a prezidentských voleb. Pro analýzu byly vybrány ústřední tiskové orgány československých politických stran pocházejících z různých pozic politického spektra - Právo lidu levicové Československé sociálně demokratické strany dělnické, Venkov pravicové Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu a Lidových listů středové Československé strany lidové.
Vliv nacistické propagandy na olympijské hry v roce 1936
Peroutková, Anna-Marie ; Kyncl, Vojtěch (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem nacistické propagandy na olympijské hry v roce 1936. Popisuje průběh příprav a pořádání zimních olympijských her v Garmisch-Partenkirchenu a letních olympijských her v Berlíně. Hlavním cílem práce je zjistit, zda režim pořádající země ovlivnil průběh tak významné sportovní události, případně do jaké míry. Nacisté byli původně proti myšlence pořádání olympijských her, ovšem časem došli k závěru, že je to jedinečná příležitost, jak prezentovat Třetí říši v tom nejlepším světle a získat na svou stranu světové mínění a vykreslit pozitivní obraz Německa. Po nástupu Adolfa Hitlera k moci byl postupem času sport označen za jednu z priorit nacistické výchovy, jež měla německou mládež zocelit a připravit na budoucí válku. Během toho byli Židé stále více vytěsňováni ze společnosti a stali se druhořadými. Jejich osud na území Německa vyvolával vlnu nevole v zahraničí. I přes četné bojkoty olympijských her se však olympiády v Německu zúčastnil rekordní počet států i sportovců, jejichž zástupci byli ukonejšeni příslibem rovných podmínek pro všechny účastníky her. Tímto byla židovská otázka zatlačena do pozadí a nacisté mohli zinscenovat svůj velkolepý plán. Výsledky her, kterým dominovali němečtí sportovci, pak byly využity k potvrzení ideologie nadřazenosti árijské rasy.
Historický vývoj NSDAP od r.1925 do 1945 a její úděl.
Krohová, Eliška ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá nacionálním socialismem neboli nacismem, se kterým byla spojena Nacionálně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei; dále jen NSDAP). Cílem této práce je seznámit s vývojem NSDAP od jejích prvopočátků, se kterými je spojen příchod Adolfa Hitlera a jeho spolupracovníků. Na základě odborné literatury, dobových materiálů a stranických dokumentů NSDAP popisuje a analyzuje tato diplomová práce historický exkurz věnující se sociálně-ekonomické a politické situaci v Německu v době vzniku a vývoje NSDAP. Dále se práce zabývá ideologií německého nacismu, úlohou a významem propagandy NSDAP, vznikem a vývojem NSDAP mezi lety 1925 a 1945. Závěrečná část práce obsahuje krátké životopisy pěti nejbližších spolupracovníků Adolfa Hitlera, kteří se významně podíleli na vzestupu NSDAP. KLÍČOVÁ SLOVA NSDAP, Adolf Hitler, nacionalismus, antisemitismus, propaganda
Drogová politika Třetí Říše: ideologie vs. praxe
Staňková, Marie ; Šmidrkal, Václav (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Tato závěrečná bakalářská práce se věnuje tématu drogové politiky ve Třetí Říši a klade si za cíl zmapovat rozpor, který vznikal v náročných podmínkách druhé světové války mezi oficiální nacistickou ideologií, z níž vycházela i tehdejší legislativa, a praxí v německé armádě a mezi nacistickými pohlaváry. V první části se předkládaná práce věnuje legislativní úpravě týkající se omamných a návykových látek v období Výmarské republiky a následně v období Třetí Říše, včetně několika mezinárodních úmluv závazných pro členské státy Společnosti národů, mezi které patřilo do roku 1933 i Německo. Ve druhé části se práce zaměřuje na vědecké výzkumy v odvětí chemie a farmacie, které probíhaly ve třicátých letech dvacátého století a jejichž výsledkem byly návykové povzbuzující látky. Jejich využitím v ozbrojených složkách německého Wehrmachtu i mezi nejvyššími nacistickými pohlaváry se potom zabývá třetí část této práce. V závěru poté práce shrnuje rozpor, který v tomto ohledu vznikl v období druhé světové války mezi státotvornou nacistickou ideologií a válečnou praxí.
Vliv nacistické propagandy na olympijské hry v roce 1936
Peroutková, Anna-Marie ; Kyncl, Vojtěch (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem nacistické propagandy na olympijské hry v roce 1936. Popisuje průběh příprav a pořádání zimních olympijských her v Garmisch-Partenkirchenu a letních olympijských her v Berlíně. Hlavním cílem práce je zjistit, zda režim pořádající země ovlivnil průběh tak významné sportovní události, případně do jaké míry. Nacisté byli původně proti myšlence pořádání olympijských her, ovšem časem došli k závěru, že je to jedinečná příležitost, jak prezentovat Třetí říši v tom nejlepším světle a získat na svou stranu světové mínění a vykreslit pozitivní obraz Německa. Po nástupu Adolfa Hitlera k moci byl postupem času sport označen za jednu z priorit nacistické výchovy, jež měla německou mládež zocelit a připravit na budoucí válku. Během toho byli Židé stále více vytěsňováni ze společnosti a stali se druhořadými. Jejich osud na území Německa vyvolával vlnu nevole v zahraničí. I přes četné bojkoty olympijských her se však olympiády v Německu zúčastnil rekordní počet států i sportovců, jejichž zástupci byli ukonejšeni příslibem rovných podmínek pro všechny účastníky her. Tímto byla židovská otázka zatlačena do pozadí a nacisté mohli zinscenovat svůj velkolepý plán. Výsledky her, kterým dominovali němečtí sportovci, pak byly využity k potvrzení ideologie nadřazenosti árijské rasy.
Hitlerův pivní puč v roce 1923 v dobovém českém tisku
Procházková, Žaneta ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Hitlerův pivní puč v roce 1923 v českém dobovém tisku se zabývá recepcí Hitlerova pivního puče z 8. a 9. listopadu 1923 na stránkách česky a slovensky psaného politické tisku. První část práce je věnována poválečnému vývoji v Německu s přihlédnutím k politické a ekonomické situaci v zemi. Následuje představení života A. Hitlera od mládí po vstupu do politiky a popis událostí vlastního mnichovského puče. Druhá polovina práce je věnována analýze tisku - reakci říšské vlády na puč, postoj bavorské státní správy k celé události a celkovému zhodnocení sledovaného zpravodajství. Práce také sleduje přesah událostí puče na území Československa a jeho podporu mezi německým obyvatelstvem. Téma je v práci zkoumané na tisku velkých stranických deníku a vybraných regionálních týdeníků a obdeníků. Klíčová slova Adolf Hitler, pivní puč, Německo, 1923, Československo
Autoritativní režim druhé republiky a české katolické elity
Palata, Luboš ; Svoboda, Cyril (vedoucí práce) ; Mašek, Vojtěch (oponent)
Práce se zabývá autoritativním režimem druhé československé republiky (1938-1939) v její české části, důvody jeho vzniku, jeho popisem, zasazením do dobového kontextu. Ukazuje podíl katolických politických a společenských elit na jeho vytváření i na snaze o prosazení křesťanského charakteru nového režimu. Bere přitom v úvahu tehdejší kritické postoje katolické církve k demokracii, porovnává autoritativní režim druhé republiky s obdobnými režimy v tehdejší Evropě a pokouší se o morální a etické hodnocení tehdejších postojů českých katolických elit. Práce věnuje také pozornost protižidovským a protiromským opatřením druhé republiky. A pokouší se z vývoje za druhé republiky vyvodit poučení pro dnešek. Klíčová slova druhá republika, autoritativní režim, katolíci, katolické elity, Strana národní jednoty, stavovský stát, antisemitismus, Československá strana lidová, Stašek, Šrámek, Mnichov, Hácha
Word-formation - grammatically / semantically / pragmatically - on the example of selected political speeches
Charvátová, Věra ; Lobenstein-Reichmann, Anja (vedoucí práce) ; Broukalová, Jindra (oponent)
ohledem na užité 20. července 1870, Adolfa Hitlera z 1. září 1939, Jedná se o interdisciplinární práci, která se zabývá politikou, dějinami a lingvistikou. Tato práce zkoumá čtyři různá časová období, a to Bismarckovu éru, období nacismu, Spolkovou republiku Německo v rozmezí let 1949 až 1990 a znovusjednocenou Spolkovou republiku Německo. Tato období jsou analyzována z sociokulturního. Následně jsou analyzovány vybrané politické projevy se zřetelem na slovotvorbu a časové období, ve kterém byly proneseny. Jednotlivé výsledky jsou poté čehož jsou následně vyvozeny určité závěry. Cílem této práce je upozornit na důležitost slovotvorných postupů, procesů a jejich výsledků, které jsou významné pro politické projevy od 19. století až po současnost. práce má ukázat a analyzovat motivy, účel a důsledky jejich užití v nejdůležitější pro určitá časová období, politické názory a cíle, kterých se jednotliví politici snaží pomocí projevů dosáhnout. Tato práce poukazuje mimo jiné na to, jak se využití rocesů a postupům časem měnilo.
Kefírer jako marketingový fenomén
Sudíková, Tereza ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Zezulková, Markéta (oponent)
Cílem práce s názvem Kefírer jako marketingový fenomén je zanalyzovat rozsáhlou problematiku této netradiční značky, která svým názvem i grafickým ztvárněním odkazuje k nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi. Kvůli využití černého humoru právě ve spojitosti s osobou Hitlera značka přitáhla pozornost široké veřejnosti. Nicméně jak rychle značka zazářila, tak rychle její sláva pohasla. Práce nejprve nastiňuje krátkou historii značky a srovnává ji s jinými krátkodobými trendy. Dále práce pokračuje částí věnovanou marketingu, marketingové komunikaci a budování značky ve spojitosti se značkou Kefírer. Následující oddíl se zabývá zvláštními rysy marketingových komunikátů, které jsou zajímavé především z pohledu stylistky. Tato kapitola také obsahuje podrobnou analýzu jazykových prostředků vyskytujících se v komunikaci značky Kefírer. Předposlední část práce se věnuje výsledkům výzkumu vnímání značky, jenž byl proveden autorkou. Výzkum přináší cenné informace týkající se postojů veřejnosti ke značce a zároveň pomáhá zjistit, jaký byl efekt marketingové komunikace. V závěrečném oddílu je počínání značky Kefírer zhodnoceno, na základě čehož je formulováno doporučení pro ostatní značky.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 22 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.